Makarska

Největší město Makarské riviéry s více než 13 tisíci obyvateli, po kterém je pojmenováno celé Makarské přímoří od Gradacu do Brele a celá Riviéra. Makarska je získatelem četných ocenění v turizmu za úpravu města a okolí, za kvalitu a různorodost pohostinských a turistických služeb. Makarska je město, které žije z turismu a pro turismus, město mládí, sportu a zábavy. Kulturní léto je program rozmanitých akcí, koncertů, výstav a atraktivních Rybářských nocí, které přitáhnou největší počet turistů i domácích na makarské nábřeží stejně jako Noc Kalelargy a letní Karneval. V Makarské můžete najít četné hotely, hostince, pivnici, pizzerie, café-bary, cukrárny a vše ostatní, co je potřeba ke klidné a bezstarostné dovolené na sluncem zalitém pobřeží Středomoří. Turizmus započal v Makarské dávno, ještě před výstavbou hotelu 'Osejava' roku 1914. Roku 1923 byla založena Společnost pro zkrášlování města, přizpůsobujíc se tak požadavkům zahraničních i domácích návštěvníků. Dnešní název Makarska je poprvé zmiňován roku 1502. vznikl od Makra, nejstarší vsi v přímoří, kdysi sídla jedné ze tří žup Neretvanského knížectví. Od zátoky Plišćevac k hotelu 'Osejava' se rozvinula vesnice a její střední část, ze které se pak město dále šířilo koncentrovaně. K nábřeží přistávají rybářské i výletní lodě a jachty. V západní části přístavu jsou kotviště pro rybářské lodě a jachty, a v blízkosti jsou rybářské a plachetní kluby. Ve středu města, v blízkosti nábřeží je největší městské náměstí – náměstí Andrije Kačića Miošića s jeho památníkem uprostřed, dílem Ivana Rendiće, postaveným roku 1890. Na náměstí se konají různé zábavy a jiné akce. Náměstí bylo nazváno po nejvýznamnějším národním básníkovi nejen Makarského přímoří nýbrž i celého dalmatského národa, Andriji Kačiću Miošiću, autoru nejčtenější knihy v Dalmacii hned po Bibli, která se dosud dočkala 64 vydání. Je to známý 'Rozhovor příjemný národa slovanského'. Ze severní strany náměstí uzavírá obraz sv. Marka vypracovaný roku 1766. Za kostelem se nachází stará škola vystavěná koncem 19. stol., s prvky klasiky a neorenesance. Dnes se v ní nachází Městská knihovna, Galerie Gojak a Hudební škola. Na Kačićevu náměstí se mezi památníkem a kostelem nachází i benátská fontána z roku 1775, kdy město dostalo pitnou vodu, na které je vytesán zákaz o praní prádla a napájení dobytka. V blízkosti hotelu 'Osejava' se nachází Sportovní centrum s fotbalovými a ragbyovými hřišti, atletická dráha, hřiště na košíkovou, házenou, tenis a jiné, a také krytá sportovní hala. V tomto sportovním centru se díky výhodám, které nabízí a díky klimatickým podmínkám tradičně shromažďují četné skupiny sportovců na zimní přípravu.